NOVINKY Z BIOLOGIE, rubrika prezentující zajímavá abstrakta s biologickou tématikou publikovaná v prestižních odborných časopisech.
13. 2. 2023
Zpracovala: doc. RNDr. Sabina Ševčíková, Ph.D., vědecká tajemnice
Targeting the immune microenvironment in Waldenström Macroglobulinemia via halting the CD40/CD40-ligand axis
Zacílení imunitního mikroprostředí u Waldenströmovy makroglobulinémie pomocí zastavení CD40/CD40-ligand osy
Antonio Sacco, Vanessa Desantis, Jon Celay et al.
2023 Feb 3;blood.2022019240. doi: 10.1182/blood.2022019240.
Nedávné studie zlepšily naše chápání molekulárních aberací podporujících biologii Waldenströmovy makroglobulinémie (WM); nicméně, jestli imunitní mikroprostředí přispívá k patogenezi WM zůstává nezodpovězeno. Ukázali jsme, jak transgenní myší modely, které jsou podobné lidským lymfoplazmatickým lymfomům/WM, vykazují zvýšený počet regulačních T (Treg) buněk ve srovnání s kontrolní skupinou. Tyto poznatky byly přeloženy do klinického prostředí, kde transkriptomické profilování pacientů s WM s derivovanými regulačními T buňkami (Tregs) odhalilo zvláštní na WM vázanou mRNA signaturu, s významným obohacením NK-kB-zprostředkovaný TNF-a signalizování-, MAPK-, PI3K/AKT- souvisejícími geny; paralelně s odlišným Treg funkčním fenotypem. Demonstrovali jsme značně zvýšenou Treg indukci, expanzi a proliferaci aktivovanou WM buňkami ve srovnání s jejich normálním buněčným protějškem; s hlubším účinkem v kontextu s CXCR4C1013G mutovanými WM buňkami. Zkoumáním nežádoucího signálu B buněk k T buňkám na jednobuněčné úrovni jsme identifikovali CD40/CD-ligand jako potencionální relevantní osu podporující interakci mezi WM a T buňkami. Naše zjištění demonstrují existenci Treg mediátorového imunosupresivního fenotypu u WM, který může být terapeuticky ponechán nefunkčním zablokováním CD40L/CD 40 osy k inhibici buněčného růstu WM buněk.
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/36735903/#affiliation-13
Bacterial droplet-based single-cell RNA-seq reveals antibiotic-associated heterogenous cellular states
Bakteriální single-cell RNA sekvenování založené na kapkách odhalilo heterogenní buněčné stavy asociované s antibiotiky
Peijun Ma, Haley M. Amemiya, Lorrie L. He et al.
Cell. 2023 Jan 24:S0092-8674(23)00002-8. doi: 10.1016/j.cell.2023.01.002.
Představujeme BacDrop, vysoce škálovatelnou technologii pro single-cell RNA sekvenování, která překonala mnoho problémů, jenž zpomalovaly vývoj scRNA-seq u bakterií. BacDrop může být použit u tisíců až milionů buněk, jak gram-pozitivních, tak gram-negativních druhů. Obsahuje univerzální depleci ribozomální RNA a kombinatorní čárové kódy, které umožňují multiplexování a masivní paralelní sekvenování. Použili jsme BacDrop ke studiu klinických izolátů Klebsielly pneumoniae a k objasnění jejich heterogenních odpovědí k antibiotickému stresu. V nerušené populaci, u které jsme předpokládali homogenitu, jsme našli vnitropopulační heterogenitu silně podmíněnou expresí mobilních genetických elementů, které podporují evoluci antibiotické rezistence. Pod vlivem antibiotik BacDrop odhalil transkripčně odlišné subpopulace, které jsou asociovány s různými fenotypy včetně antibiotické perzistence. BacDrop je tudíž schopen zachytit buněčné stavy, které nemohou být detekovány hromadným RNA sekvenováním, což může odemknout nové mikrobiologické poznatky v oblasti bakteriálních odpovědí na působení různých faktorů a vhled do větších mikrobiologických společenství, jako je mikrobiom.
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/36708705/
Long COVID: major findings, mechanisms and recommendations
Dlouhodobý Covid: hlavní zjištění, mechanismy a doporučení
Hannah E. Davis, Lisa McCorkell, Julia Moore Vogel, Eric J. Topol
Nat Rev Microbiol. 2023 Jan 13;1-14. doi: 10.1038/s41579-022-00846-2.
Dlouhodobý Covid je často vysilující onemocnění, které se objevuje nejméně u 10 % infekcí koronavirem 2. typu způsobujícím těžký akutní respirační syndrom (SARS-CoV-2). Bylo identifikováno více než 200 symptomů s dopady na více orgánových systémů. Odhaduje se, že nejméně 65 milionů jedinců na celém světě má dlouhodobý covid, přičemž počet případů přibývá denně. Biomedicínský výzkum podstatně pokročil v identifikaci různých patofyziologických změn a rizikových faktorů a v charakterizaci onemocnění; kromě toho, podobnosti s jinými virovými onemocněními, jako myalgická encefalomyelitida/chronický únavový syndrom a syndrom posturální ortostatické tachykardie, položily základy pro výzkum v této oblasti. V tomto přehledu zkoumáme současnou literaturu a zdůrazňujeme klíčové poznatky, společné znaky s jinými onemocněními, variabilní nástup příznaků, dlouhodobý Covid u dětí a dopad očkování. Ačkoli jsou tato klíčová zjištění zásadní pro pochopení dlouhodobého Covidu, současné diagnostické a léčebné možnosti jsou nedostatečné a je třeba upřednostnit klinické studie, které se zabývají hlavními hypotézami. Kromě toho, pro posílení výzkumu dlouhodobého Covidu, budoucí studie musí zohledňovat předsudky a problémy s testováním SARS-CoV-2, stavět na výzkumu nástupu viru, zahrnovat marginalizované populace a smysluplně zapojovat pacienty do celého výzkumného procesu.
