en

Novinky

NOVINKY Z BIOLOGIE, rubrika prezentující zajímavá abstrakta s biologickou tématikou publikovaná v prestižních odborných časopisech.

28.03.2022

Zpracovala: doc. RNDr. Sabina Ševčíková, Ph.D., vědecká tajemnice

 

 

Microbiome and metabolome features of the cardiometabolic disease spectrum

Mikrobiomické a metabolomické znaky kardiometabolických onemocnění

ISebastien Fromentin, Sofia K Forslund, Kanta Chechi et al.

Nat Med. 2022 Feb;28(2):303-314. doi: 10.1038/s41591-022-01688-4.

 

Předchozí analýzy mikrobiomu a metabolomu, zaměřující se na nepřenosné nemoci, nevěnovaly dostatečnou pozornost hlavním faktorům ovlivňujícím výsledky studií, jako jsou běžné premorbidní a komorbidní stavy nebo polyfarmacie. Zde jsme, v souvislosti s ischemickou chorobou srdeční (IHD), využili design studie, který rekapituluje zahájení nemoci, eskalaci a odpověď na léčbu v průběhu času, a tak odpovídá longitudinální studii, kterou by jinak bylo složité provést, vzhledem k protrahované povaze patogeneze IHD. Do studie bylo zapojeno 1 241 Evropanů středního věku, mezi nimiž byli zdraví jedinci, osoby s dysmetabolickými onemocněními (obezita a diabetes 2. typu) bez zjevné IHD diagnózy a jedinci s IHD ve třech různých klinických stádiích – akutní koronární syndrom, chronická IHD a IHD se srdečním selháním – a byl charakterizován jejich fenotyp, střevní metagenom a sérový a močový metabolom. Zjistili jsme, že asi 75 % mikrobiomických a metabolomických znaků, odlišujících osoby s IHD od zdravých jedinců, se vyskytuje, zohledníme-li vliv medikace a životního stylu, u osob vykazujících dysmetabolismus, což naznačuje, že velké změny střevního mikrobiomu a metabolomu mohou nastat dlouhou dobu před klinickým projevem IHD. Dále jsme kategorizovali mikrobiomické a metabolomické znaky související s prodromálním dysmetabolismem, specifické pro IHD obecně či pro každý z jeho tří podtypů, nebo související s eskalací či deeskalací IHD. Diskriminační analýza založená na specifických mikrobiomických a metabolomických znacích IHD by mohla lépe odlišit jedince s IHD od zdravých jedinců nebo metabolicky shodných jedinců v porovnání s obvyklými rizikovými faktory, což poukazuje na patofyziologický význam těchto znaků.

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/35177860/

 

 

Copper induces cell death by targeting lipoylated TCA cycle proteins

Měď indukuje buněčnou smrt cílením na lipoylované proteiny TCA cyklu

Peter Tsvetkov, Shannon Coy, Boryana Petrova et al.

Science. 2022 Mar 18;375(6586):1254-1261. doi: 10.1126/science.abf0529.

 

Měď je esenciální kofaktor pro všechny organismy, přesto se stane toxickou, pokud její koncentrace překročí práh udržovaný evolučně konzervovanými homeostatickými mechanismy. Jak měď indukuje buněčnou smrt je ale neznámé. V tomto článku ukazujeme, že v lidských buňkách je regulovaná buněčná smrt, která je závislá na mědi, rozdílná od běžně známých mechanismů a že závisí na mitochondriální respiraci. Ukazujeme, že na mědi závislá smrt probíhá přímou vazbou mědi na lipoylované komponenty cyklu trikarboxylových kyselin (TCA). Výsledkem je agregace lipoylovaných proteinů a následná ztráta proteinů obsahujících železo a síru, což vede k proteotoxickému stresu a buněčné smrti. Tyto poznatky mohou vysvětlit potřebu dávných měděných homeostatických mechanismů.

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/35298263/

 

Daytime napping and Alzheimer's dementia: A potential bidirectional relationship

Spánek během dne a Alzheimerova demence: Potenciálně oboustranný vztah

Peng Li, Lei Gao, Lei Yu et al.

Alzheimers Dement. 2022 Mar 17. doi: 10.1002/alz.12636. Online ahead of print.

 

Spánek během dne je často pozorovaným jevem u starších dospělých. Dlouhodobý vztah mezi spánkem během dne a kognitivním stárnutím je neznámý. S využitím dat od 1401 účastníků projektu Rush memory and aging project jsme zkoumali dlouhodobou změnu denního spánku dedukovanou objektivně pomocí actigrafie a spojitost s Alzheimerovou demencí za období až 14 let. Výsledky ukázaly, že starší lidé mají tendenci spát během dne častěji a déle, přičemž tendence roste s věkem a Alzheimerova demence tuto změnu zrychluje až na dvojnásobek ročního přírůstku v délce/frekvenci spánku. Delší a častější denní spánek byl asociován s vyšším rizikem Alzheimerovy demence. Zajímavé je, že nadměrný (delší a častější) spánek koreloval se zhoršenou kognitivní schopností po roce a horší kognitivní schopnost korelovala se zvýšenou frekvencí/délkou spánku po roce. Nadměrný spánek během dne a Alzheimerova demence mohou sdílet oboustranný vztah nebo podobné patofyziologické mechanismy.

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/35297533/

Chcete se stát členem Česko-slovenské biologické společnosti?

KOLEKTIVNÍ ČLENOVÉ:

medata

Image

© 2018 Česko-slovenská biologická společnost, z.s. Všechna práva vyhrazena. Vytvořil Webtom.cz