en

Novinky

marda st

S hlubokým smutkem oznamujeme, že dne 16. února 2021 zemřel, po kratší vážné nemoci, emeritní profesor Biologického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, prof. MUDr. Jan Šmarda, DrSc., ve věku nedožitých 91 let.

Pan profesor Šmarda se narodil 29. srpna 1930 v Brně, dětství a mládí prožil v Tišnově, kde rodina bydlela až do konce druhé světové války. V roce 1946 se s rodiči přestěhoval do Brna, kde v roce 1949 maturoval na reálném gymnáziu Dr. Zděňka Nejedlého. Po maturitě byl přijat na Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity, kterou vystudoval v roce 1955.

Pan profesor Šmarda většinu svého profesního života působil na Biologickém ústavu Lékařské fakulty MU, kam poprvé zavítal už jako student 1. ročníku LF MU a kde ho okouzlila práce v laboratoři, kam docházel jako dobrovolník a později jako pomocná vědecká síla. Po promoci a základní vojenské službě se na Biologický ústav LF MU vrátil a působil na něm jako asistent, odborný asistent, docent a od roku 1990 jako profesor. V letech 1989 až 1997 byl proděkanem LF MU. Ačkoliv jeho pedagogická činnost byla soustředěna na výuku biologie v rámci LF MU, působil také jako učitel na Filozofické a Přírodovědecké fakultě MU. V letech 1973–1975 pak navíc externě vedl výuku biologie i na LF UK v Plzni.

Profesně profesora Šmardu od studentských let zaujaly bakterie jako prototypy jedné z nejjednodušších forem života. Konktrétně se přitom soustředil na toxické proteiny, bakteriociny, které bakterie produkují a které usmrcují jiné příbuzné bakteriální druhy. V době začátku svého výzkumu byl u samotného zrodu této výzkumné oblasti, která postupně explodovala do mnoha podoborů a která se dnes opět dostává na výsluní vzhledem k tenčícím se zásobám dostupných a účinných antibiotik. O něco později přidal ke svým výzkumným zájmům ještě elektron-mikroskopické studium cyanobakterií, které ho těšily složitou, důmyslnou a přitom esteticky vystavěnou vnitřní strukturou.

Pan profesor byl člověkem mimořádných vnitřních zásad, které tudíž nepodléhaly výkyvům okolní politické a ideologické atmosféry. Odpovědí předlistopadového režimu na tento jednoznačný a vnitřně jednotný postoj bylo dlouhodobé a všestranné omezování ze strany politických výborů a komisí. O to víc jej nadchla změna poměrů po sametové revoluci, která v něm probudila nastřádanou energii a chuť věci zlepšit. V této době se prof. Šmarda s obrovským nasazením snažil o návrat akademické svobody a rovnosti příležitostí na univerzity, a zejména na MU.

Profesor Šmarda byl mimořádně aktivním popularizátorem vědy, včetně toho, že napsal mnoho článků a knížek s tímto zaměřením. Za všechny uveďme jeho Život z obou stran (1992), kde poutavým způsobem zpřístupnil moderní a zajímavé biologické a medicínské problémy. Zamýšlel se také nad povahou vědeckého výzkumu, kde kromě precizních metod zkoumání biologických objektů uvažoval také o roli náhody, omylu a principiální nepředpověditelnosti vědeckého bádání, tedy konceptu, který je dnes stále aktuální a stále mnohdy nepochopený.

Všichni, kteří jsme pana profesora Šmardu blízce znali, jsme si jej vážili nejen jako nesmírně pracovitého a pečlivého odborníka, ale také jako vzácného a přitom skromného člověka pevných zásad. Bude nejen nám, kteří jsme s ním spolupracovali, ale i celému oboru chybět.

prof. MUDr. David Šmajs, Ph.D.

Biologický ústav LF MU

Chcete se stát členem Česko-slovenské biologické společnosti?

KOLEKTIVNÍ ČLENOVÉ:

medata

Image

© 2018 Česko-slovenská biologická společnost, z.s. Všechna práva vyhrazena. Vytvořil Webtom.cz